Snad byste nevěřili politikům?


V minulosti byly doby, kdy měl prostý lid své vládce za dokonalé a nedal na ně v žádném případě dopustit. Těžko říci, zda tehdy byli vrcholní politici skutečně tak svědomití, zodpovědní, pracovití a čestní, nebo se to tak jenom tradovalo a při špatných možnostech šíření informací se to nedařilo na rozdíl od dnešní doby zpochybnit nebo dokonce vyvrátit, ale třeba ještě moje babička skálopevně věřila, že byl císařpán ctihodný člověk, proti kterému se nedalo říci křivé slůvko.

řečnící politik

Pak přišly nové doby a noví politici z jedné jediné všemocné strany. Tady už se o jejich ctihodnosti hodně pochybovalo, protože lidé nejednou viděli a slyšeli své, jenže obvykle nešlo o nic jiného než o ničím nepodložené řeči u piva. A i kdyby snad někdo z řad obyčejných lidí na někoho z těch mocných něco věděl, nejspíš by to neřekl, natož aby si stěžoval a požadoval nápravu. Protože často nebyl potrestán ten kritizovaný, ale kritik. Inu, nahoru se dostávali jen ti ‘správní‘ politici s konexemi, a ty jejich spolustraníci vždycky podrželi. Ať už šlo o lumpárny nebo třeba i totální neschopnost. Takže si lidé mysleli své, ale navenek se všichni tvářili, jak nás vedou ti praví vstříc šťastným zítřkům.

spolupráce  politiků

A dnes? Je to už dávno, co měla začít vítězit pravda a láska nad lží a nenávistí, ale dodnes to tak nevypadá. Spíše by se dalo říci, že dobro dostává pořádně na frak. Protože vidíme politiky a sledujeme jejich počínání. A často se něco nehezkého provalí. Někdo je nachytán, jak uprostřed koronavirových omezení shromažďování a pohybu sedí na stadionu nebo pořádá večeři s dalšími politiky, někdo přihrává malou domů, někdo mluví o kapřících a někdo o odklánění, někdo je hranolkem na sociální síti, někdo si jde s kufrem pro miliardy do švýcarské banky… A když se to provalí, má dotyčný vždycky připravenou fůru výmluv. Nebo se to vždycky zamluví tak, aby to vypadalo, že se nic nestalo nebo to bylo učiněno pro blaho lidu.

A tak nejsem jako moje babička. A neuvěřím, že jsou třeba velká Stačilka nebo pán, jehož lžím často není ani rozumět, ctihodnými občany, zasluhujícími si naši úctu.